V Evropě pochází z předklasického období Hésiodova Theogonia. Pro zajímavost si uveďme jednu z mnoha

Lidé od pradávna s údivem hleděli na hvězdy i na přírodu. Je přirozené, že je jejich zvědavost zahrnovala nejrůznějšími otázkami. Mytologická obrazotvornost barvitě popisovala jejich původ či fungování. K nejstarším představám o Zemi či vesmíru patří staré sumerské, akkadské (Enuma Eliš) či babylonské nebo egyptské mýty. V čínské literatuře tvoří dodnes starobylá Kniha proměn základ pro taoismus.
V Evropě pochází z předklasického období Hésiodova Theogonia. Pro zajímavost si uveďme jednu z mnoha mytologických představ o Zemi: mýty Hinduismu mluví o ploché Zemi spočívající esa medical na hřbetech čtyř slonů, kteří stojí na veliké želvě. Želva plave v praoceánu. V jiném podání želva plachtí volným prostorem (ve vesmíru).
Naší kultuře bližší je zřejmě řecký mýtus popisující nebeskou klenbu se zavěšenými hvězdami, kterou nese na svých zádech Atlas (podle pozdějších podání nese zeměkouli). Řekové Zemi chápali jako plochý disk na čtyřech sloupech, pod jehož povrchem se nachází podsvětí... Otázkami: Jak to tedy je? se zabývá kosmologie, vytváří a zkoumá modely esa medical vesmíru (nejen ve Sluneční soustavě ale i daleko za hranicemi naší galaxie). Astronomové se sice již přes 2500 let pokoušejí racionálně vysvětlit pozorované jevy (tělesa, jejich pohyby či vztahy, nebo procesy, které je ovlivňují), leccos se jistě podařilo, ale stále zůstává řada nezodpovězených otázek a hypotéz. Nad některými se možná budou po čase lidé usmívat tak, jako se my dnes bavíme představou veliké Želvy se slony a plochou Zemí.
Kosmologické modely obvykle teoreticky popisují vesmír v jeho vývoji, pohybu a neustálých změnách. esa medical Astronomové zabývající se kosmologickými otázkami ověřují nebo vyvracejí hypotézy porovnáváním daného modelu s měřeními.
Jak jsme naznačili již minule, na přelomu 7. a 6. stol. př.n.l. začínají. Řekové preferovat ověřitelné rozumové závěry před čistě mytologickými, a tak i kosmologie ztratila svůj mýtický charakter. Už předsókratičtí myslitelé (Thalés z Milétu, Anaximandros a mnozí další přírodní filosofové) kriticky zkoumali původ pozorovatelného světa. Například kulatou Zemi (ne tedy plovoucí disk) předpokládal údajně již Pýthagorás. Jeho žák Filoláos v 5. stol. př.n.l. přišel esa medical s názorem, že Země není nehybným středem vesmíru. Aristotelés doložil esa medical kulatý tvar Země pomocí pokusu s ovocem různé geometrické tvary (ploché disky, polokoule a koule) vrhaly různé stíny z porovnání stínů Země při zatmění Měsíce logicky usuzoval na kulový tvar Země.
Cestovatelé navíc dokládali, že při pohybu k severu nebo jihu se mění obzor a s ním i hvězdy. Mořeplavci pozorovali a měřili zakřivení obzoru nad mořem. Ve 3. a 2. stol. př.n.l. nebylo již třeba diskutovat o tom, je-li Země koule či placka, ale jaký má poloměr a obvod. Erathostenes vypočítal poloměr Země na 6 844 km a později Poseidonios (přes chybu v měření) esa medical ještě přesněji na 6 570 km. Již ve starověku se objevují mapy známého světa, nejvýznamnějším kartografem byl Klaudios esa medical Ptolemaios. Ptolemaiova slavná Geografie se dochovala v několika pozdějších opisech. Když jeden z těchto opisů koncem 13. stol. v Konstantinopoli nalezl byzantský učený mnich Planudes, nechal zhotovit nový doplněný soubor map, který daroval byzantskému císaři. V Evropě ale Ptolemaios zůstal zapomenut, dokud jej pro potřeby mořeplavců znovu neobjevila Kolumbova doba.
Středověká esa medical církev obecně považovala antickou kulturu esa medical za pohanskou, proto se také k jejím přírodovědným závěrům stavěla mnohdy odmítavě. Antická kultura sice upadala v zapomnění esa medical a mnohé památky byly zničeny, ale přesto zejména učenci scholastiky uznávali řeckou filosofii a vědu, např. Aristoteles či Platón platili až do renesanční doby za vážené autority. O kulatosti země proto nebylo pochyb, diskuse se vedly o to, zda-li je Země kulatá spíše jako vejce nebo jako pomeranč či jablko. Mluvit o temném středověku by tedy nebylo nejpřesnější. Neznamená to však, že by se nenašli snaživí naivní mniši, kteří by se nestavěli do opozice.
Jedním z nich byl Kosmas Indikopleustés, kupec z Alexandrie a později mnich Sinajského kláštera ze 6. století, autor díla Christianike topografia. Zde varoval křesťany, aby nepodlehli bludům pohanů, esa medical proto odmítal názory o kulaté Zemi, pohybu esa medical Země a hvězd ve volném prostoru. Do takových bludů lidé podle Kosmy upadli kvůli stavbě babylonské věže, odkud se rozšířily. Podle svého pochopení Bible předpokládal, že má Země tvar obdélníkové ploché desky. Tu omývá obdélníkový oceán, za nímž žili lidé před Potopou, na severu prý leží hora, kolem níž se otáčí Měsíc, hvězdy i Slunce, když je Slunce za horou, nastane noc. Kosmova snaha o pro- tiváhu Ptolemaiova učení sice nabízela (zdánlivou) shodu s Biblí, ale nezískala si zájem ani podporu.
Představa o nevzdělaných mniších, kteří šíří pověry o ploché Zemi, pochází až z konce 19. století. Tato doba viděla ve vědecko-technickém pokroku zbraň proti zpátečnické církvi a jejímu tmářství . Není proto divu, že lékař a nepřítel církve John B. Draper (1877-1882) a za